Jak podat trestní oznámení
Rozhodnete-li se podat trestní oznámení, případné obavy vám mohou pomoci rozptýlit pracovníci pomáhajících organizací, na které se můžete obrátit samozřejmě i v této záležitosti. Dozvíte se, co oznámení trestného činu obnáší, kdy je nutný souhlas poškozeného s trestním stíháním pachatele, jak probíhá trestní řízení a jaká máte práva.
Trestní oznámení může podat kdokoliv (nikoliv tedy jen poškozený) a přijetí trestního oznámení nemůže být odmítnuto.
Pro oznámení závažného domácího násilí (ohrožení zdraví a života, násilí na dětech, znásilnění apod.) existují specializované útvary služby kriminální policie a vyšetřování. Případ oznámený přímo zde pak může být od počátku řešen diskrétně, kvalifikovaně, a především s ohledem na nutnost hájit oprávněné zájmy oběti závažného násilného nebo mravnostního trestného činu.
Příslušný orgán sepíše podání do protokolu a oznamovatele o věci, ve které podává oznámení, vyslechne.
Můžete jej podat:
- ústně do protokolu o trestním oznámení nebo
- písemně (doporučeně poštou, popř. osobním doručením do podatelny). V takovém případě si uchovejte doklad o jeho podání, popř. potvrzení o přijetí. Vhodné je také vyžádat si vyrozumění o tom, jak bylo oznámení vyřízeno. V písemném oznámení např. uveďte: „Žádám, abych byl/a vyrozuměn/a o tom, s jakým výsledkem bylo moje trestní oznámení prošetřeno“.
„Přijímají-li oznámení oběti o skutečnostech nasvědčujících tomu, že byl spáchán trestný čin, Policie České republiky, policejní orgán nebo státní zástupce, jsou povinni jí písemně potvrdit přijetí takového oznámení… Za potvrzení přijetí oznámení podle věty první se považuje i předání opisu protokolu o podaném oznámení.“ (Zákon č. 45/2013 Sb., o obětech trestných činů)
Trestní oznámení můžete podat:
- u kteréhokoli policejního orgánu – ideálně však SKPV (služba kriminální policie a vyšetřování) v místě, kde došlo ke spáchání trestného činu, nebo
- na státním zastupitelství.
Forma a obsah trestního oznámení nejsou stanoveny. Doporučuje se však trestní oznámení formulovat srozumitelně a stručně tak, aby bylo zřejmé: kdo (s uvedením přesné totožnosti a dresy), kdy (datum sepsání oznámení a podpis oznamovatele) a kterému policejnímu útvaru trestní oznámení podal.
V trestním oznámení je potom obecně potřeba čin blíže specifikovat, nejlépe zodpovězením následujících otázek:
- KDO? Totožnost účastníků: pachatel, poškozený, svědci. Pokud oznamovatel nezná jejich totožnost, uvede co nejpodrobněji popis osoby a jejích vnějších projevů.
- KDY? Doba, kdy k události došlo (okamžik nebo období, pokud je událostí více, chronologicky seřazené s uvedením souvislostí), dobu možno i odhadnout podle jiných souběžných událostí (politických, sportovních, kulturních včetně TV programů apod.).
- KDE? Místo nebo místa, kde k události nebo událostem došlo, případně kde trestný čin vyšel najevo nebo byl dokonán, případně jak lze místo vyhledat.
- JAK? Popis jednání všech zúčastněných osob.
- CO? Následky události, především škoda na zdraví a majetku, ale i další.
- ČÍM? Předměty doličné – nástroje a zbraně, ale obecně veškeré důkazy, včetně listinných.
- PROČ? Motiv jednání pachatele.
Pokud oznamovatel na některou z výše uvedených otázek nezná odpověď, je třeba, aby to do trestního oznámení výslovně uvedl (např.: „Proč tak pachatel učinil, mi není známo.“).
Jednání násilné osoby může být vyhodnoceno jako přestupek nebo trestný čin v závislosti na době trvání násilného jednání a jeho intenzitě.
Domácí násilí je často kvalifikováno jako přestupek proti občanskému soužití (hrubé urážky, ublížení na zdraví, vyhrožování újmou na zdraví, schválnosti či jiné hrubé jednání), kdy policie provede základní šetření, zajistí důkazní materiál a věc odevzdá přestupkové komisi dle místa spáchání přestupku.
Nezbytným předpokladem pro řízení o tomto typu přestupku spáchaného mezi blízkými osobami je souhlas osoby přímo postižené přestupkem. Výjimkou jsou přestupky, které byly důvodem pro vykázání ze společného obydlí nebo byla-li přestupkem přímo postižena osoba mladší 18 let. V takových případech se souhlas nevyžaduje.
Řízení o přestupku probíhá obvykle formou ústního jednání, při kterém je přítomna jak osoba ohrožená, tak i osoba obviněná z přestupku.
Pokud jednání násilné osoby dosáhne intenzity trestného činu, bývá kvalifikováno ve smyslu § 199 trestního zákoníku jako „týrání osoby žijící ve společném obydlí“. V případě této skutkové podstaty není zapotřebí souhlas poškozeného k trestnímu stíhání pachatele. V praxi to znamená, že ohrožená osoba nemůže ovlivnit, zda bude proti pachateli vedeno trestní řízení, a nemůže takové řízení zastavit tzv. zpětvzetím svého souhlasu.
Bližší informace k trestnímu řízení i k právům obětí trestného činu naleznete např. na www.infovictims.cz.
