Oběťmi domácího násilí jsou stále nejčastěji ženy

Na 25. listopad připadá Mezinárodní den proti násilí na ženách. Oběťmi domácího a sexuálního násilí jsou i muži, nicméně ve světových statistikách stále v drtivé většině převažují ženy.

OSN vyhlásila 25. listopad Mezinárodním dnem proti násilí na ženách oficiálně před 11 lety, v roce 1999. Stalo se tak na základě iniciativy ženských organizací, které tento den označily už na začátku 80. let minulého století. Tento den je výročím brutálního atentátu z roku 1960 na tři sestry Mirabalovy, politické aktivistky z Dominikánské republiky.

Podle ředitelky sdružení pro pomoc obětem kriminality Bílý kruh bezpečí Petry Vitoušové tvoří polovinu obětí kriminality muži a polovinu ženu. Jedná se ale jen o oznámené trestné činy, přičemž ochota tyto činy oznamovat v Evropě klesá.
„Nejméně oznamovaný trestný čin je sexuální násilí na ženách, kterého se nejčastěji dopouštějí muži, jež ženy před činem znaly. Ne každé sexuální násilí musí být skryto v rámci domácího násilí," upozorňuje Vitoušová.

V problematice domácího násilí nabízí Evropa stále lepší legislativu, prevenci a ochranu osob ohrožených domácím násilí, a to včetně České republiky, která patří v této oblasti k velmi progresivním státům.
„Provádějí se školení policistů a měsíčně je u nás vykázáno okolo 90 násilných osob, z čehož pouhá dvě procenta tvoří násilné ženy. Nejvíc jsou tedy domácím násilím ohrožené ženy a děti," říká Vitoušová, přičemž tento trend je stále stejný.

ČR má mezery v řešení sexuálního násilí

Naopak problém sexuálního násilí není v Česku dobře řešen. Petra Vitoušová uvádí jako příklad Velkou Británii či Nizozemí, kde je součástí trestního oznámení ochrana obětí, bezplatná právní pomoc, a proto se tam oznamování sexuálního násilí na ženách i na dětech zvyšuje.

„Česká republika by toho měla zlepšit hodně. Začít se dá například tím, kde lze trestní oznámení podávat a kdo jej přijímá. Pro oběť sexuálního násilí je trestní proces velkou zátěží, která začíná už podáním trestního oznámení někde na zamřížované chodbě," dodává ředitelka Bílého kruhu bezpečí Petra Vitoušová.

Jedním z problémů je i velká skrytost domácího násilí páchaného na mužích. Podle Petry Vitoušové jsou zde stále bariéry, když si muži často sami nepřipouštějí, že jsou obětí domácího násilí páchaného blízkou osobou, ženou.

K řešení problému domácího násilí výrazně přispěl institut vykázání násilníka ze společné domácnosti na 10 dní. Na vrcholu statistik v počtu vykázaných násilníků, kteří týrají své ženy, je v Česku Ostrava. Ostravští policisté od začátku roku vykázali téměř čtyři desítky agresorů, kteří své ženy týrali.

Pomožte, i když o to oběť nestojí, říká žena, která si domácím násilím prošla

Dvaapadesátiletá Hana má za sebou manželství, které se změnilo v peklo. Muž ji mlátil, nesměla se s nikým stýkat, z práce musela jít rovnou domů.

„Ať uděláte to nebo ono, pořád je to špatně. Tak to bylo celý život. Musela jsem brát prášky na tlak a pořád žít s pocitem, jdu později, co zase bude dělat. Bude křičet, třískat, nebo rozbíjet věci," vzpomíná na nelehké soužití Hana.
Nakonec se tyranovi vzepřela. O tom, že v Ostravě pracuje speciální policejní tým, který řeší domácí násilí, nevěděla. Jít na služebnu ale Hana odmítala. Přemluvila ji až dcera, která viděla, jak matka skončila po dalším útoku otce.

„Zaskočilo mě, že to policisté řešili okamžitě. Řekli mu, ať si sbalí nejnutnější věci a odejde z domu, že je na deset dní vyhoštěn," říká Hana.

Dnes už tato žena ví, jaké to je přijít z práce domů bez staženého žaludku a strachu. Když násilník odešel, zlepšil se jí zdravotní stav.

„Člověk může v noci spát, nemusí mít pořád obavy a žít v napětí. Když odešel, nervy se zklidnily, už ani nemusím brát prášky na tlak," dodává o něco veseleji paní Hana.
Žena s vlastní hrozivou zkušeností nabádá každého, kdo ví o týrané ženě, ať podá pomocnou ruku, i když o to oběť zpočátku třeba nebude stát.

Podle psychologa Josefa Hrubého, který vede terapeutickou skupinu násilníků, je nutné starat se i o pachatele domácího násilí.

„Je to z jednoho prostého důvodu. Pokud se pachateli rozpadne rodina, tak bude mít novou rodinu a partnerku."

Mezi klienty Josefa Hrubého patří muži věkově v rozmezí 20 až 50 let: "Jsou to muži, kteří si málo věří, nezvládají své emoce a milují," dodává Hrubý.

Autoři: Andrea Čánová, Aneta Vojtěchová, Michaela Vydrová – Český rozhlas – Radiožurnál, 25.11.2010

Celý článek včetně audia k poslechu naleznete na http://www.rozhlas.cz/zpravy/spolecnost/_zprava/nasili-na-zenach-resi-specializovane-policejni-tymy–815074