Zákon na ochranu před domácím násilím existuje desátý rok

Zákon na ochranu před domácím násilím existuje desátý rok

Policisté provedli více než 10 tisíc vykázání

Podceněné případy mohou končit tragédií

Praha, 6. června 2016 – Desátý rok existuje v České republice systém ochrany před domácím násilím. Každý rok Policie ČR prověřuje kolem 500 případů trestného činu týrání osoby žijící ve společném obydlí a denně provede 3-4 vykázání násilné osoby ze společného obydlí. Ve více než polovině rodin, kde dojde k vykázání, vyrůstají děti. Přesto i dnes přetrvává tendence těžké případy domácího násilí podceňovat a lehčí přeceňovat. K příčinám této situace diskutovali účastníci semináře, který dnes proběhl v Poslanecké sněmovně pod záštitou členů ústavně právního výboru prof. JUDr. Heleny Válkové, CSc. a JUDr. PhDr. Zdeňka Ondráčka, Ph.D. ve spolupráci s Bílým kruhem bezpečí.  

V letošním roce uplynulo 10 let od přijetí zákona č. 135/ 2006 Sb., který řeší ochranu osob ohrožených domácím násilím. Rozsáhlou změnu legislativy tehdy předložili experti pod vedením Bílého kruhu bezpečí. Zákon v případech ohrožení domácím násilím dal policistům pravomoc stopnout další útoky preventivním opatřením, a to vykázáním násilné osoby na 10 dnů ze společného obydlí. Tím zajistil teritoriální ochranu ohrožených osob a dal oběma stranám prostor pro řešení vyhrocené situace bez násilí. Vznikla síť intervenčních center a nonstop linka pro oběti domácího násilí (aktuálně na čísle 116 006, nonstop bezplatná Linka pro oběti kriminality a domácího násilí). Za necelých 10 let své účinnosti zákon prostřednictvím vykázání takové násilí stopnul v 10 747 případech.

Domácí násilí v číslech

• V roce 2015 Policie ČR šetřila 525 oznámení o podezření ze spáchání přečinu týrání osoby žijící ve společném obydlí, z toho 2/3 případů zastavila ve stadiu prověřování (zdroj statistiky PČR).  
• Od 1. ledna 2007 do 30. dubna 2016 policie rozhodla v 10 747 případech o vykázání násilné osoby ze společného obydlí. Opakovaně ve stejné domácnosti došlo k vykázání v celostátním průměru ve 14 % domácnostech z celkového počtu. To svědčí o velké účinnosti vykázání.
• Nejvyšší počet vykázání od letošního ledna do dubna eviduje Ústecký kraj (67) a Praha (63).
• V 265 domácnostech, kde letos policie řešila domácí násilí vykázáním, vyrůstá 479 dětí mladších 18 let.
• Z celkového počtu 2646 loňských osobních konzultací v některé z poraden Bílého kruhu bezpečí v ČR hledal pomoc z důvodu domácího násilí každý čtvrtý klient, většinou žena.
• Call centrum Bílého kruhu bezpečí v roce 2015 evidovalo v přímé souvislosti s domácím násilím 1816 volání o pomoc, tj. 5 náročných konzultací denně v nonstop provozu Linky pro oběti kriminality a domácího násilí.
• Intervenční centra v České republice ročně kontaktuje více než 4000 osob, které hledají informace, radu a pomoc v souvislosti s domácím násilím.

​Zdálo by se logické, že 10 let zkušeností a množství případů domácího násilí vybrousilo postupy policie i dalších článků sítě pomoci ohroženým osobám, jako jsou např. intervenční centra či orgány činné v trestním řízení, téměř k dokonalosti. Mnoho signálů ovšem svědčí o tom, že je tomu právě naopak. Příkladem je případ ze sklonku loňského roku, kdy byla ve Středočeském kraji po dlouhodobém domácím násilí zavražděna mladá žena, po které zůstaly dvě malé děti. Policie opakovaně dojížděla na místo, o neutěšených poměrech v rodině vědělo i okolí. Přesto došlo k tragickému konci. Co je příčinou, že dobře nastavený systém občas v praxi pokulhává? 

„Intervence v případech domácího násilí jsou a budou vždy velmi náročné. Jsou zatíženy nebezpečnými útoky v privátu, strachem a studem ohrožených osob, vstupem pomáhajících osob do soukromí a potřebou rychle a správně vyhodnotit riziko ohrožení. Přitom zde permanentně hrozí dvě velká nebezpečí, a to podcenění nebo přecenění reálné situace,“ říká prezidentka Bílého kruhu bezpečí Petra Vitoušová.„Aby ani k jednomu z těchto extrémů nedocházelo, potřebujeme pro první kontakt zkušené a kompetentní profesionály, především odborně připravené policisty, sociální pracovníky, zdravotníky.“

„Oběti traumatizované závažným týráním nezřídka bagatelizují situaci, dávají si vinu, nevyhledávají aktivně pomoc. Naopak v lehčích případech mnohdy vystupují ohrožené osoby přesvědčivě, umí přitáhnout pozornost. Stále živé jsou i mýty o domácím násilí. Systém na ochranu obětí domácího násilí je nastaven dobře, ale je třeba nově mu promazat jednotlivá kolečka. Důležité je proškolování policistů a ostatních odborníků a zavádění specialistů na problematiku domácího násilí,“ doplňuje členka představenstva Bílého kruhu bezpečí psycholožka Ludmila Čírtková.

 

Pro více informací kontaktujte:

Markéta Hlavicová

Bílý kruh bezpečí

marketa.hlavicova@yaro.cz

603 28 36 26